mobilní verze pro pomalé připojení

Tělocvičná jednota Sokol Pustějov

Založení Sokola

Počátky sokolského hnutí sahají do 2. poloviny 19. století V českých zemích byla založena tělocvičná organizace Sokol v roce 1862. Jejími zakladateli byli PhDr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fugner, který byl také prvním starostou Sokola. Miroslav Tyrš vypracoval tělocvičnou soustavu i metody cvičení, propagoval morální zásady jako vytrvalost, kázeň, kolektivismus, lásku k vlasti a k práci.
K hlavním atributům sokola neodmyslitelně patří Sokolské slety. I. slet se konal v r. 1882 na Střeleckém ostrově v Praze, kde vystupovalo cca 700 cvičenců.

Symbol Sokola
nad vchodem Sokolovny
V Pustějově byla založena Tělocvičná jednota Sokol 2.2.1919. Na ustavující schůzi bylo do zápisnice členstva zapsáno 35 členů. Prvním starostou jednoty byl zvolen Robert Ries, zdejší učitel, jednatelem František Usvald, rovněž učitel, náčelníkem Jaroslav Pracný. V srpnu následujícího roku bylo na zahradě u fojtství 1. veřejné cvičení. Cvičily se skladby VII. sokolského sletu.

Na VII. sletu v r. 1920 na Letné cvičilo také 11 mužů z naší nově založené jednoty. VIII. slet měl premiéru na nově postaveném stadionu na Strahově, kde vystoupilo 140 000 cvičenců, z toho 12 mužů a 10 dorostenek z naší jednoty.

Stavba Sokolovny

Další úsilí bylo hned od počátku věnováno stavbě sokolovny. Původní jednání o pozemku na stavbu, na drahách k Hl. Životicím zkrachovala, kvůli stále se stupňujícím požadavkům vlastníka pozemku. Počátkem roku 1928 nabídla pí Liebischerová spolku odprodat část zahrady na fojtství o výměře cca 3000 m2. V říjnu 1929 byla započata stavba sokolovny a do vánoc byla stavba pod střechou. V červenci 1930 byl v nově postavené sokolovně večírek a tím i zahájen provoz. 24.5.1931 byla sokolovna slavnostně otevřena.

Financování stavby bylo zajištěno jednak z darů členů v hotovosti, bezúročné půjčky a úvěru u místního záložního spolku, za který osobně ručili bratří Jindřich a Vilém Srubkovi čp. 118, Josef Usvald čp. 77 a Hugo Zindler čp. 40. Jindřich Srubek byl v té době starostou Sokola.

V letech 1972 – 1975 byla realizována přístavba sokolovny o malý sál, nářaďovnu, kuchyň, šatny a soc. zařízení, tím došlo nejen k rozšíření prostor, ale i k uvolnění sklepních prostor k jinému využití.

Obnovení Sokola

Po únorovém puči 1948 došlo v několika etapách ke sloučení všech tělovýchovných složek v naší zemi. V prosinci 1952 byl zřízen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport a Česká obec sokolská byla již potřetí v historii zrušena (poprvé byla zakázána v r. 1915, pak nacisty byl Sokol rozpuštěn v r. 1941). Nato byl v r. 1957 zřízen Československý svaz tělovýchovy a sportu, který existoval do r. 1990, poté vznikl Český svaz tělesné výchovy.

7.1.1990 Česká obec sokolská obnovila svoji činnost a navázala styky se zahraničními jednotami. V r. 1993 byl založen Světový svaz sokolstva, který zastřešuje národní obce sokolské.

Po změně poměrů v naší zemi v r. 1991 Sokolská župa moravskoslezská vstoupila v jednání s Tělovýchovnou jednotou Sokol Pustějov s opakovanou nabídkou přechodu jednoty pod ČOS, nebo k vydání neoprávněně drženého majetku sokolovny. Tehdejší vedení TJ nabídky odmítlo.

Došlo k vleklým soudním sporům, až po 5-ti letech, v březnu 1998 rozhodl Nejvyšší soud v Brně, že sokolovna, venkovní cvičiště a přístupová cesta náleží České obci sokolské, asfaltové hřiště s pozemkem za sokolovnou pak Tělovýchovné jednotě Sokol Pustějov.

Po 56 letech byla obnovena činnost Sokola Pustějov, došlo k tomu 19.2.2004 na ustavující schůzi výboru jednoty. Starostou byl zvolen Michal Šabacký, jednatelem Jan Horák, zapsáno bylo 38 členů. V dubnu 2004 nový výbor, za účasti starosty Moravskoslezské župy v Ostravě vstoupil v jednání s Tělovýchovnou jednotou o předání movitého a nemovitého majetku sokolovny a o respektování rozhodnutí Nejvyššího soudu. Po tvrdých a emotivních jednáních došlo k faktickému předání sokolovny do rukou Sokola dne 22.4.2004.

V r. 2005 jsme požádali ČOS o převod vlastnictví sokolovny. Darovací smlouvou z 7.6.2005 byla sokolovna od ČOS Praha vrácena zpět do vlastnictví naší jednoty.

Sokolovna po opravě Po převzetí od ČSTV bylo postupně nutné provést opravy odpadové kanalizace, sociálního zařízení, postavení nového bočního plotu, generální oprava bytu domovníka, oprava propadlého stropu na jevišti, rekonstrukce malého sálu, výměna oken v celé sokolovně, krom předních velkých oken,vymalování celé sokolovny, oprava venkovní omítky a nakonec celé fasády. Oprava a následná instalace sochy sokola v průčelí budovy.

V současné době má Tělocvičná jednota Sokol Pustějov 63 členů, starostou jednoty je od r. 2007 Jan Horák, jednatelkou Eva Bednaříková a náčelnicí Milada Slívová.

Cvičení probíhá v kategoriích:

rodiče s dětmi cvičitelka Gabriela Šelongová
žactvo Žaneta Horáková
florbal Jan Ševčík
taneční kroužek Květoslava Kniezková
ženy Milada Slívová

 

Další aktivity jsou: turnaje ve florbale, vánoční sportovní hry, Mikulášská nadílka pro děti a taneční skupina „Fajné pustějovské děvuchy“.

Sokolovna je využívána i ostatními sportovními spolky v obci, a to SPV, NH, Fotbalový klub, dále na různé kulturní a společenské akce.

Opravený malý sál je spoluobčany hojně využíván k různým rodinným oslavám. V prostorách sokolovny je možnost ubytování sezónních pracovníků apod.

Aktuality

Informátor 6 - 2017
14. 12. 2017 - Informátor 6 - 2017...celý článek »

Informátor 5 - 2017
13. 11. 2017 - Informátor 5 - 2017...celý článek »

Stočné 2017
21. 9. 2017 - Stočné 2017...celý článek »

Mobilní hospic Ondrášek
14. 8. 2017 - Mobilní hospic Ondrášek...celý článek »

Elektronická evidence tržeb
17. 6. 2016 - Elektronická evidence tržeb...celý článek »

Žádost o dotace dle zák. č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
24. 3. 2016 - Co musí obsahovat žádost o dotaci dle zák. č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů...celý článek »

Provozní řád dětského hřiště u Základní školy v Pustějově
24. 5. 2013 - Provozní řád dětského hřiště u Základní školy v Pustějově...celý článek »